U psů záleží na plemeni. Tropické teploty hůř snášejí zejména psi se zkrácenou čelistí, například buldoci, boxeři nebo pekinézové. Podobně jako lidé, vedra špatně snášejí i psi obézní či trpící srdečními chorobami.
"Záleží i na stáří psa, protože horké počasí vadí hlavně štěňatům a starým psům, jejichž organismus hůř reguluje teplotu. Přítěží je v létě i hustá srst," říká hradecký veterinář Jaromír Ekr
Venčit k večeru
Majitelům psů Ekr doporučuje, aby s nimi nechodili ven za největších veder, ale spíš brzy ráno či večer. Pokud se přesto se psy vydají na výlet, měli by vybírat taková místa, která nejsou vystavena přímému slunci, třeba parky či lesy.
V parných dnech se psi ochlazují mnohem hůř než lidé. "Lidé se ochlazují pocením, pes ale potní žlázy nemá, a navíc má často hustou srst. Proto se může přehřát rychleji než člověk," upozorňuje Ekr. Psi jsou za velkých veder odkázáni pouze na zrychlené dýchání a vyplazený jazyk. Proto by měli mít po celý den dostatečný přísun spíše studené pitné vody. Ta je důležitá jednak pro ochlazování, jednak proto, že stravu většiny psů tvoří suché granule. Z toho důvodu potřebují pít daleko víc než psi krmení klasickým způsobem. V letním období je spotřeba tekutin mnohem větší. Psy zvyklé na vodu mohou jejich majitelé i polévat. Pokud je však budou koupat v přírodě, musí dávat pozor na sinice.
Co s přehřátím
I přes veškerou opatrnost se může stát, že se pes přehřeje. Majitel to zjistí tak, že zrychleně a namáhavě dýchá. Druhým pomocným vodítkem ke zjištění, jestli je pes přehřátý, je teplota v konečníku. "Přesáhne-li čtyřicet stupňů, je třeba psa ochladit přiložením mokrého a studeného ručníku na tělo, hlavu a tlapky nebo na vnitřní stranu stehen," radí Ekr.
Dalším osvědčeným způsobem je sprchování. Má tu výhodu, že se pes ochlazuje dvakrát - jednak vodou a jednak jejím odpařováním.
Nepodaří-li se včas snížit teplotu zvířete, mohou nastat vážné zdravotní komplikace. V takovém případě je nutno vyhledat veterináře, který okamžitě zahájí potřebnou terapii.
Mnozí chovatelé si neuvědomují, že jdou-li se psem po rozpálené ulici, zvíře si může popálit tlapky. Při zemi je také mnohem vyšší teplota, než jakou cítí člověk. Před takovými procházkami by se psům měly potírat tlapky ochranným krémem.
Opalovacím krémem by se měli potírat psi, které před sluncem nechrání srst, kupříkladu naháči. Ti se na přímém slunci mohou spálit podobně jako lidé.
Zavřené auto je jako smrticí klec Přestože se o tom opakovaně hovoří, stále se stává, že někteří lidé zapomenou svého psa v autě. Je-li zcela uzavřené, během krátké chvíle v něm teplota může vystoupit až na šedesát stupňů Celsia. Následky takového opomenutí mohou být zlé.
Teplo pro blechy
Teplé počasí také lépe nahrává některým parazitům. "Třeba psím blechám se víc daří v létě, ale protože se rozmnožují po celý rok, mohou nakazit i okolní prostředí. Vajíčka a larvy blech se totiž vyvíjejí mimo psa," upozorňuje Ekr.
Proto doporučuje celoročně používat preparáty proti blechám, které zároveň chrání proti dalším parazitům - klíšťatům. V současnosti nabízené přípravky mají většinou měsíční účinek.
Při odstraňování klíšťat by chovatelé měli používat pinzetu nebo speciální háček, jímž se klíště podebere a vytočí. "Tím vyloučí riziko, že pinzetou vymáčknou toxiny z klíštěte do rány," vysvětluje Ekr a dodává, že rána po klíštěti by se měla vydezinfikovat. Chovatelé by v žádném případě neměli klíšťata vytahovat rukama, protože se tak mohou nakazit chorobami, které klíšťata přenášejí. Klíšťovou encefalitidou nebo boreliózou.
Zahradní party ani festivaly psům nesvědčí
V létě lidé často pořádají zahradní slavnosti spojené s grilováním. Měli by však dbát na to, aby jejich hosté nedávali psům mnoho kostí. "Po nadměrné konzumaci kostí může mít pes velké problémy. Vznikají například zácpy kostním trusem. Pokud se je nepodaří odstranit pomocí klystýru, zvířata musí na operaci," varuje Ekr. Nedávno dokonce operoval psa, kterému grilované maso zachutnalo tak, že ho spořádal i s grilovací jehlou.
Chybou je také brát psy na různé hudební festivaly. Nadměrné decibely totiž zvířatům a zejména psům svědčí ještě méně než lidem. Navíc se na podobných akcích těžko zajišťuje dostatek pitné vody pro zvířata a špatně se shání vhodné místo k vyvenčení.
Ekr upozorňuje, že stejně jako psi jsou na tom v létě i kočky. Třeba perské kočky kvůli své srsti a zkrácené čelisti snášejí teplo daleko hůř. Kočky se však na rozdíl od psů dokáží o sebe mnohem lépe postarat a stinné místo si většinou najdou snáz a rychleji.
